Rekuperace je pojem, který se užívá pro označení procesu zpětného získávání tepla z odpadního vzduchu. Při rekuperaci dochází k výměně vzduchu bez významných energetických ztrát, které jsou typické pro běžné větrání. Rekuperační zařízení po většinu roku využívá teploty vzduchu odsávaného z domu nebo bytu k ohřevu chladného vzduchu, který je přiváděn z venkovního prostředí. V letním období je to naopak – teplý vzduch je odváděn ven a dovnitř proudí chladný. Rekuperace se stala velmi důležitou součástí energeticky úsporných a pasivních domů.

Pokud chceme vyvětrat místnost v objektu, ve kterém není rekuperace, musíme větrat tím způsobem, že otevřeme okno a vydýchaný vzduch nahradíme čerstvým. Tento způsob je na výměnu vzduchu ideální, hlavně pokud máme otevřeny dvě okna a dosáhneme tzv. průvanu. Bohužel tento způsob větrání má jednu velkou nevýhodu – s vydýchaným vzduchem se dostane z místnosti také veškeré teplo a po uzavření oken je potřeba teplo pomocí topení dostat zpět. Vzhledem k tomu, že ideální větrání by znamenalo 8x denně vytvořit tuto situaci, přišli bychom tímto o spoustu energie potřebné k vytápění interiéru.

Jak rekuperace pracuje ?

K vyřešení této situace je využíváno rekuperace tepla, což znamená zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu. Teplý vzduch není tedy bez užitku odveden otevřeným oknem ven, ale v rekuperačním výměníku odevzdá většinu svého tepla přiváděnému vzduchu.

Co je účinnost rekuperace?

Účinnost rekuperace = účinnost zpětného získávání tepla = využití odpadního tepla pro předehřev chladného, čerstvého vzduchu. Účinnost rekuperace se musí pohybovat mezi 0 a 100 %.

Nulová účinnost je účinnost otevřeného okna – teplý vzduch je bez užitku odváděn a studený, čerstvý vzduch je přiváděn do místnosti, která rychle vychládá až na venkovní teplotu.

Stoprocentní účinnost (technicky nerealizovatelné) by byla tehdy, pokud by se přiváděný vzduch ohřál od odváděného na jeho původní teplotu. Místnost by byla větrána bez ztráty energie. Reálná účinnost rekuperace se pohybuje u běžně dostupných vzduchotechnických zařízení od 30 do 90 %, přičemž účinnost nad 60 % se považuje za dobrou a nad 80 % za špičkovou.

Rekuperační výměníky lze využít i v klimatizovaných objektech – zde dochází v letních měsících k „rekuperaci chladu“ – přiváděný teplý vzduch je ochlazován odváděným, klimatizací vychlazeným vzduchem.

Čtyři důvody pro pořízení rekuperace

Nekvalitní vzduch v neprodyšně uzavřených domech – vyšší tepelně izolační standardy a neprodyšně utěsněné stavební otvory pomáhají podstatně snižovat spotřebu energie na vytápění, ale naopak neumožňují samočinné větrání, které bylo dříve zajištěno různými netěsnostmi.

Tvorba plísní – tím, že se dům nevětrá, v domě zůstává nejen teplo, ale také vlhkost a škodlivé látky. Tak vzniká optimální klima pro tvorbu plísní a množení roztočů, následně riziko alergií a onemocnění dýchacích cest.
Zdravotní ohrožení – další zdravotní rizika představují koncentrace škodlivin, které jsou ve vnitřních prostorách až 10krát vyšší než ve venkovním prostředí. Podílejí se na tom emise z některých stavebních materiálů, zařizovacích předmětů, lepidel apod., které mají po léta vliv na kvalitu vzduchu v místnostech.

Větrání okny – abyste zajistili dostatečnou výměnu vzduchu v místnostech, zabránili koncentraci škodlivých látek a vzniku plísní, je nutné otevírat okna alespoň 8x denně na 8 minut. To však prakticky není v mnoha případech proveditelné. Potom bychom totiž mluvili o plýtvání, kterému jste díky tepelné izolaci chtěli zabránit. Kromě toho se do obytného prostoru spolu s čerstvým vzduchem dostane také hluk, prach,